Přísně tajný deník I.

4. července 2007 v 19:23 | Lillyanne |  Povídky
Tohle je jedna z mých vícero povídek na téme HP. Pokračování přibude časem, až mě zase políbí můza :-)
¦Přísně tajný deník
5. srpna Je to tutový.Stěhujem se.Někam do Anglie.Prej do ňákejch Prasinek,zní to jako prasečinec.Do školy budu chodit do Bradavic,něco už sem o nich slyšela,prej maj skvělého říďu,ňákej Brumbál.
1. září Skvělý!!!Tak už sem se seznámila s tím ,,úža" říďou osobně!!!Byla sem totiž u něho v pracovně…To je zajímavý-když jsme byli ve Francii a chodila sem do Krásnohůlek tak sem se s ředitelkou neviděla jindy než na inspekcích nebo na jídle.Taťka řikal že Bradavice jsou o dost menší a je tu prý lepší a osobitější přístup ke každému studentovi.Zatím to ale vypadá dobře-ředitelkou naší koleje(zatím ještě nechápu pořádně význam) je profesorka McGonagalová.Hned po zahájení si mě vzala stranou a představila mi ňákou studentku. Jmenuje se Hermiona Grangerová a je taky z Nebelvíru(to je ta moje nová kolej).Jelikož už bylo pozdě tak jsme šli spát a ona mi slíbila že mi vše ukáže zítra ráno(já i ona jsme kvůli tomu uvolněné z dopoledního vyučování-takže se docela těším).Ložnici máme až za společenskou místností do které pustí obraz nějaké hodně tlusté madmoisele jen toho kdo jí řekne heslo.
2. září Možná že to tu nebude tak špatný. Dokonce ani pohyb po hradu mi nedělá potíže, přece jenom je to tu menší než v Krásnohůlkách. Dokonce i Hermiona se divila jak snadno jsem si zapamatovala všechny ty jejich záludná schodiště. Ovšem ještě víc se divila jak dobře umím anglicky-samozřejmě jsem ji neprozradila, že jsem měla ve Francii osobního učitele. Táta říkal, že nemusím hned všude rozhlašovat že jsme dost bohatý. Mě to tak nepřipadá… Asi je to zvykem.
4. září Dneska když jsme šli na hodinu madmoisele McGonnagallové jsme míjeli skupinku studentů ze Zmijozelu.Jeden kluk se proti mně postavil a prej takový:,,Hele ty seš taky tele vonka?" Došlo mi že tím vlastně naráží na můj francouský původ, nejdřív sem po něm chtěla praštit nějakou kletbou, ale naštěstí sem si včas uvědomila, že tady se to nesmí!Tak sem se mu podívala do očí a: ,,Nejsem ve Vaší zemi natolik dlouho abych znala všechny Vaše způsoby, ale myslím že takhle se nikde na světě nikdo nepředstavuje. Pokud však monsignore chcete znát moje jméno, buďte gentleman a řekněte nejdříve svoje."Koukal na mě jak kdybych spadla z višně. Pak vykoktal: ,, Draco Malfoy" ,,Děkuji (lehce jsem se uklonila) mé jméno je Etoile Agnes de la Versailles von Lion…" Zíral na mě s otevřenou pusou a tak jsem se po chvilce sebrala a odešla.Když jsme byly za rohem prohlásila nevěřícně Hermiona: ,, Gratuluji, právě sis zajistila obrovskou úctu. Dostat takhle Malfoye do rozpaků, to je teda něco…"
8. září Dnes máme lektvary. Prý monsignor Snape není zrovna příjemný. Uvidíme… Hned jak přišel do třídy tak mě vyvolal. ,,Slečno?" Viděla sem Draca jak se šklebí. ,, Etoile Agnes de la Versailles von Lion" Chvíli na mě koukal pak řekl:,,Říká se, že všechna francouská jména mají překlad. To Vaše?" ,, Etoile je hvězda a Agnes znamená andělská čistota."Pokusila sem se o úsměv, ale už sem ho měla plné zuby. ,,Tak si Vás vyzkoušíme…Řekněte mi třeba… Jakou barvu má uspávací lektvar?" To bylo lehké.to znám už z prvního ročníku. ,,Je rudofialový." Zamračil se a vychrlil na mě hned několik otázek. ,,Řekněte mi jak se připraví pohodový odvar a složení zmenšovacího dryáku!" Koukal na mě sice vítězoslavně, ale mě jen blesklo hlavou: třetí ročník. Vychrlila sem na něj všechno. Během toho jsem zaznamenala nějaké obdivné pohledy. Zbytek hodiny sem se vysloveně nudila. Koho by taky zajímalo něco co už dávno zná? Vysvětlení obdivných pohledů mě čekalo hned po hodině.Hermiona: ,,Jak to že si věděla složení těch lektvarů? Dyk jsme se to ještě neučili!!!" Když jsem jí řekla že mi jsme se to učili ve třetím ročníku, civěla na mě jak na blázna.
10. září Tak jo dneska je další hodina s tím sanvage Snapeem. Když jsem to oznámila Hermioně tak se tvářila udiveně a po překladu vyprskla smíchy. No upřímě já se jí nedivím. Divočák jeden.
15.září Dnes je vážně bezva den. Hned po snídani mě zastavila professur McGonagallová a řekla že se mnou potřebuje mluvit ředitel. Nejdřív mě to zaskočilo ale pak sem se uklidnila že se nemám proč bát. Vstoupila jsem do ředitelny čekalo mě překvapení. Madmoiselle Olimpe Maxime!!! Ředitel mi vlídně pokynul ke křeslu u krbu a já se posadila. Pak mi vše vysvětlil. Do Bradavic přijedou na měsíc na výměnný pobyt žáci z Krásnohůlek a říďa mě chtěl požádat jestli bych se jich jaksi neujala. Nadšeně jsem souhlasila protože to znamenalo naději že se uvidím s Fillippem, s mojí drahou a nade vše milovanou láskou. Příjezd byl stanoven na 30. září a já se nemohla dočkat.
30. září Konečně je tady můj miláček. Ještě že jsem vysvětlila Hermioně moji situaci a tak jsem si zajistila alespoň malé pochopení. Hned po příjezdu jsem se ujala Všech studentů ale hlavně Fillippa. Byla jsem v sedmém nebi, naštěstí se Hermiona, spíš instinktivně než cokoli jiného, ujala ostatních.
5. října Průšvih. Dnes máme hodinu lektvarů takže se Fillipp poprvé setká s Dracem.
6. října Včerejšek byl vážně napínaví. Před učebnou lektvarů jsme se potkali s Dracem, já šla zavěšená do Fillippa a štěstí ze mě přímo vyzařovalo jak se později vyjádřila Hermiona. Draco si změřil Fillippa pohledem, přistoupil k němu a prej takový: ,,Nazdar kámo, tak jak se vede? Seš do tý tvojí hvězdy ňák zavěšenej. Hele já jsem Draco Maltou co ty? Jseš snad taky ňákej telefoňák?" Fillippe sice zuřil ale navenek se ovládl a odpověděl: ,,Sir Fillippe Luis Trésor von Venesi, dědic Venesijského království." Filippe se zkrátka představil tak jak byl zvyklí ale Draco jen zamžikal očima a už měl další narážku, tentokrát to ale přehnal: ,,Tak hele králíčku…" Dál se nedostal, ozvala se rána a Maltou vysel ve vzduchu nohama dolů a Fillippe řekl úplně klidně: ,,Buď tak laskav monsignore a neurážej můj rod a moje předky neboť tím urášíš i mě a ještě za přítomnosti dam!!!" Luplo to a Malfoy ležel na zemi jak dlouhý tak široký a já nasadila opět profesionální úsměv.
31. října Dnešní rozlučkový bál byl teda něco. Hned na začátku když se všichni shromáždili ve velké síni (byl tam i pořádný orchestr) tak Brumbál pozval mě a Fillippa na taneční parket ale jak!!! ,,Prosím princess Etoile Agnes de la Versailles von Lion a korunního prince sira Fillippa Luise Trésore von Venesi o předtančení…" Tak bomba už se to provalilo. Naštěstí jsem nezazmatkovala a s obvyklou supériolité jsem vplula na parket. Naštěstí… Cestou jsem viděla udivené obličeje těch kteří mě alespoň trochu znali. Ještě dlouho poté co krásnohůlští odjeli jsem musela odpovídat na otázky o mém původu. Co mě ale znervóznilo bylo to, že Hermiona mezi tázajícími nebyla. Když jsem přišla do ložnice tak už spala. Uvidíme zítra.
1. listopadu S Hermionou jsem si mohla promluvit až o snídani. Hned se do mě vyčítavě pustila: ,,To jsi mi to nemohla říct dřív???Myslela jsem že jsme kamarádky ne??? Proč si mi to neřekla že jsi princezna???" Musela jsem jí umlčet Silenciem a vše jí vysvětlit. ,, Hele, já prostě myslela že by sis o mě myslela bůhví co a nebavila ses se mnou, chápeš? A navíc jsem musela zachovávat utajení jestli chceš tak ti to vysvětlím." Bezděky přikývla. ,, Jo a nejsem princezna ale princess a to je rozdíl." A začala jsem jí vše vysvětlovat.. Nakonec uznala že jsem tomu měla pádný důvod a vše bylo skoro jako dřív.
2.listopadu Takže teď už to vědí fakt všichni.Jen co jsem vešla do salle tak se tam začalo tak šuškat až musela dame Pinceová několik studentů ze salle vykázat.
8.listopadu S Hermionou jsem se potkala až při obědě.Vypadala zamyšleně, doufala jsem že nebude naštvaná nebo tak něco. ,,Co je Mio?" (poslední dobou jí tak řikám neustále, je to totiž kratší) ,,Víš Agnes, já jsem o tom přemýšlela a proč ses vlastně přestěhovala z Francie? Dyk tam máš rodinu, kluka, svoje knížectví a všechno ostatní." A doprčic, teď nakousla dost ožehavý téma. Proč??? ,,To je těžký Mio, víš já jsem poslední dědička Versailleského knížectví z rodu Lionů. Proti tomu abych nastoupila na trůn který mi právem náleží zbrojí nevlastní sestra mé matky, která by jinak na trůn nastoupila. Jenže to se může stát jen v případě mé smrti nebo těžké duševní újmy. Už chápeš?" Hermiona těžce polkla. "Takže oni tě chtějí……….zabít?" Nezbylo mi než souhlasit. Teď už ví téměř celou pravdu. Ach jo…
15.listopadu Dnes jsem Miu pozvala do našeho palais. Byla úplně uchvácená. Strávili jsme u nás celý den, protože jsme měli mimořádné prázdniny bez udání důvodu. Hermiona sice chtěla nejdříve mermomocí vědět důvod, ale pak na to časem zapomněla.
19.listopadu Dnes večer mě čekal pěkně nepříjemný rozhovor s papá.
 


Komentáře

1 David David | 15. srpna 2007 v 11:54 | Reagovat

co takle pokráčko?!..

2 k&k k&k | 18. srpna 2007 v 13:12 | Reagovat

jo docela by to chtelo, a pokud te nic nenapada k ja ti sem neco pripisu:D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama